Prodejna se smíšeným zbožím čp. 2 dříve koloniální zboží 1912 – 2008

Foto: Obchod František Vavřík, 1945-1946, archiv Ivan Vavřík, syn

Prodejna se smíšeným zbožím čp. 2 dříve koloniální zboží 1912 – 2008

Ferdinand Kohlich /po zásahu notáře Kahlich/, majitel domu čp. 2, nechal v roce 1912 přistavět obchodní prostory. Od tohoto roku se v domě začal provozovat obchod, prodej koloniálního, smíšeného zboží. Po válce, v roce 1946 převzal prodejnu František Vavřík a následně LSD JEDNOTA Nový Jičín. V prodejně se vystřídala řada vedoucích a prodavaček, nejdéle z nich vedla obchod Anna Plesníková, velmi oblíbená byla v 80. letech Jarmila Bartošová, která v domě i bydlela. Definitivní provoz obchodu v domě čp. 2 skončil v roce 2008.

Už před rokem 1849 se v blízkosti domu nacházel malý prodejní stánek. V roce 1866 dům vyhořel a bylo přistavěno jedno patro. V roce 1885 převzal dům syn Ferdinand Kohlich s Theresií a v roce 1912 přistavěl obchodní prostory. Notáři, který v roce 1885 převáděl majetek z Friedricha Kohlicha na Ferdinada Kohlicha se moc nelíbilo "o" v příjmení, a tak navrhl Ferdinandovi, za pár zlatých, změnit jméno na Kahlich. Rodina Kahlichů si od té doby píše písmeno "a" v příjmení. V roce 1922 převzal majetek Ferdinandův syn Rudolf Kahlich, ten se roku 1926 oženil s Emmou Broßmannovou. Rudolf Kahlich byl strýc Ulfa Broßmanna, autora knihy Spuren von Mankendorf.

Po válce začal v domě provozovat obchodní činnost František Vavřík. Dne 15. dubna 1946, byl v hospodě čp. 1, nešťastně zastřelen kolegou při konání hlídky. Vdova ještě krátce vedla obchod, ale pak se odstěhovala a obchod převzalo Lidové spotřební družstvo LSD JEDNOTA Nový Jičín.

V roce 1962 byly v obci dva obchody, které v té době již spadaly pod Lidové spotřební družstvo JEDNOTA, čp. 2 a čp. 99, po válce Skotnicovi. V kronice se píše, že v roce 1962 byl obrovský nedostatek masa! Fronty na maso se tály nejen v obci, ale i v celém okolí. Ve frontě se stálo 2-3 hodiny a mnohdy poslední, co se dostali na řadu, dostali jen zbytky. Občané to řešili tak, že stáli před obchodem i 5 hodin před otevřením, ve frontách se střídaly i děti, také předškolního věku a držely místo ve frontě pro svoje rodiče. MNV pak nařídil rozdělovník podle počtu členů rodiny. Příděly pak byly vyhlášeny místním rozhlasem. Mnozí občané jezdili na maso i do Oder, Nového Jičína a Ostravy, kde situace s masem nebyla tak tíživá, ovšem stát ve frontě na maso se muselo všude. Ke konci roku se situace zlepšila, ale pro změnu byl v obchodech nedostatek tuku, mléka vajec. Až těsně před vánočními svátky se tento nedostatek zmírnil.

Kontrolu v obchodech provádělo Lidové spotřební družstvo JEDNOTY, zvolený dohlížecí výbor. V roce 1966 byl předsedou Svatopluk Pernický a místopředseda Jaroslav Goláň a další členové. Kontrolu prováděli v obchodech i pohostinstvích 2krát měsíčně. Výbor dohlížel, aby zboží ve skladech bylo řádně uloženo, aby všechno zboží v prodejně bylo označeno cenovkami, aby zboží bylo vždy dostatek, aby bylo všude čisto a obsluhující personál vždy v čistém oděvu a ke spotřebitelům se choval vždy zdvořile a úslužně.

Dne 21. srpna 1968 časně ráno MNV časně ráno sdělil občanům, že spojenecká vojska napadla naši vlast údajně na ochranu před kontrarevolucionáři, o kterých nikdo z vlasti neměl nejmenší tušení. Panoval strach z války. Vznikla nákupní horečka a obchody, které byly normálně zásobeny, byly za krátký čas prázdné.

V roce 1969 byl na prodejně čp. 2 přistavěn sklad, garáž a kůlna.

Každá prodejna měla svou vedoucí, na horním konci, čp. 2 byla v roce 1971 vedoucí Anna Plesníková.

V roce 1975 zemřel předseda dohlížecího výboru Svatopluk Pernický, od nového roku 1976 byli ve výboru nově Jozefa Leskovajnová, Josef Rusek, Vlasta Adámková, Ferdinand Winkler, marie Kocúrková, Alena Švajdová a Jaroslava Hrůzová.

V roce 1977 řešila komise obchodu a služeb při MNV Mankovice stížnosti občanů na zásobování a vyřizovala stížnosti. V roce 1979 byla prodejna na horním konci, čp. 2 už dosti nevyhovující, stará budova byla vlhká, prodejna ale fungovala dál.

Jelikož se v roce 1980 nikdo nechtěl stát předsedou dohlížecího výboru, funkci nakonec přijal 81letý František Hrůza, toho času knihovník. V tomto roce došlo v obou obchodech ke změně vedoucích. V únoru odešla na důchod Anna Plesniková, která byla vedoucí v prodejně na horním konci plných 17 let. Na její místo nastoupila na přechodnou dobu paní Havlíčková z Jakubčovic. Jelikož denně dojížděla, byla upravena prodejní doba a zrušena polední přestávka. také otevírací doba byla ráno posunuta z 6.30 na 7.30 hodin do 15.30, v uterý a pátek do 16.30 hodin. Poté nastoupila jako vedoucí Vlasta Šimíčková z Oder. Během roku se velmi často stávalo, že již během 9.00 ráno nebyly základní potraviny jako mléko, rohlíky a chléb ačkoli toho zboží bylo všude jinde dostatek. V čem byla pravá příčina se dá těžko říci. Buď bylo objednáno málo zboží nebo byla spotřeba občanů v některé dny vysoká.

roce 1981 nastoupila v horní prodejně jako vedoucí Ludmila Kučerová z Vražného. V listopadu a prosinci byl nedostatek pracích prostředků a to na celém novojičínském okrese.

V červenci 1982 nastoupila na horní prodejnu nová vedoucí, která bydlela ve stejném domu jako prodejna, Jarmila Bartošová. Po jejím nástupu bylo rázem po veškerých nedostatcích a problémy byly odstraněny. Prodejna byla dostatečně zásobena i v pozdních odpoledních hodinách. Členové dohlížecího výboru s předsedou Františkem Hrůzou dělali kontroly obou obchodů i pohostinství. Pan Hrůza se ale později odstěhoval a byl nemocen, z tohoto důvodu byl zvolen nový výbor, předsedkyní se stala Jarmila Mičolová.

V roce 1983 nastala opět změna vedoucí, z prodejny na horním konci odešla velmi oblíbená vedoucí Jarmila Bartošová, která šla pracovat do JZD do živočišné výroby a s jejím odchodem nastaly opět určité problémy s otevírací dobou a zásobováním. Vedoucí Hana Orságová dojížděla z Oder, proto se prodejní doba přizpůsobila jejím požadavkům.

Od roku 1984 začaly na horní prodejně časté změny v personálu a stížnosti spotřebitelů. Vedoucí se tu vystřídaly Hana Orságová, Vlaďka Milošová z Oder, Ivana Janošková z Oder, Irena Miková z Louček. Prodejna byla stará a měla velmi staré a vlhké nevyhovující prostory. Na každé schůzi dohlížecího výboru volali občané po nové prodejně, ale LSD JEDNOTA ani MěstNV v Odrách s tím nesouhlasil. Objednávaly se jen základní věci, aby bylo co nejméně zboží při předávací inventuře. Obchod v kritickém stavu dokázala pozvednout až v listopadu, od 26. listopadu 1984, Felicitas Maralíková z Hynčic, díky jejímž schopnostem nastal obrat k lepšímu. Bohužel tato pracovnice tu byla jen na přechodnou dobu. Dokázala, že problémy na této prodejně nejsou jen technickým stavem. Na prodejně na horním konci také pracovali jako vedoucí Karel Rosa z Jičiny, Rudolf Hlobil a Rudolf Svoboda ze Suchdolu n.O., nejdéle Anna Plesníková.

Na horní prodejně, čp. 2, v roce 1986 odešly do důchodu, 3. listopadu 1986, vedoucí Marie Vaňková a prodavačka Zdeňka Budínová, díky kterým byla prodejna velmi dobře zásobována. Ve stejný den, 3. listopadu 1986 nastoupila jako vedoucí Jitka Kretíková z Jeseníku n.O. a na konci roku k ní přišla na stálo jako prodavačka Brigita Baďuříková. Opět začalo váznout zásobování, chyběly základní potraviny, a do konce roku, 30. prosince 1986, byla pro nemoc vedoucí, prodejna dočasně uzavřena.

Do dohlížecího výboru, v roce 1987, byla zvolena předsedkyně Jarmila Mičolová, místopředseda František Pošvic, jednatel Otýlie Biernátová a další členové. PRODEJNA NA HORNÍM konci opět otevřena, ale vedoucí po nemoci nastoupila jen na několik dní a opět skončila. Střídali se tu dále různí instruktoři. Vázlo zásobování neznaje místních poměrů. Poté nastoupil nový vedoucí Jaroslav Kališ z Nového Jičína, který se snažil nedostatky odstranit. Prodejna byla nově vymalovaná, čistá a plná zboží. S vedoucím tu pracovala jako prodavačka Brigita Baďuříková.

V roce 1988 odešla od dosavadního vedoucího Jaroslava Kališe z Nového 7. září prodavačka Brigita Baďuříková z Vražného, která se provdala a přešla na prodejnu do Hynčic. Po ní nastoupila do 7. prosince 1988 Martina Janíčková z Mankovic. Dne 7. prosince 1988 se vrátila Zdeňka Valová ze Suchdolu n. O. Přechodně nedostatky se zbožím, ale nebyly způsobené vedoucím, ale distribucí. Týkalo se to před Vánoci pracích prostředků, vánočních kolekcí a čokoládového zboží. Pro nový celní předpis bylo toto zboží vykupováno především Poláky. Plán tržby také překročen. Plán 1.633.104 Kčs, skutečnost 1.756.518 Kčs.

Občané stále volali po nové prodejně na horním konci a ta se nakonec, v roce 1988, začala stavět v AKCI "Z". Slavnostně se otevřela 25. listopadu 1989, stála vedle fary. Prodejna na horním konci ale fungovala dál, odešel z ní pro nemoc Jaroslav Kališ, který i ve špatných podmínkách tady dobře pracoval. Prodavačky se dále střídaly, v prodejně pracovala také Věra Křenková z Vražného.

roce 1991 na horní konci nedocházelo ke změnám, vedoucí stále Věra Zátopková z Vražného a prodavačka paní Ludmila Křenková z Vražného. Protože Spotřební družstvo JEDNOTA, mělo tak jako mnoho podniků nedostatek fin. prostředků, přistoupilo k výprodeji různých konzerv a hotových jídel, které pro svou neúměrnou cenu byly už dlouho skladem. Občané tuto možnost využili a vše se prodalo téměř za jediný den.

V roce 1996 fungovaly v Mankovicích tři prodejny, Anežka Mičolová v prodejně u domu, Ladislav Bartoš na čp. 2 a panelová prodejna na dolním konci, kterou měly v pronájmu paní Hlušmaňuková a paní Janoušková, zásobování v obci bylo dostatečné.

V roce 1998 měli občané z Mankovic k dispozici tři potravinářské obchody Anežka Mičolová na horním konci u domu, Ladislav Bartoš na čp. 2 a panelová dolní prodejna v pronájmu Anežky Mičolové.

V roce 2003 byla prodejna na čp. 2 jediná v provozu. Anežka Mičolová na začátku roku 2002 zavřela panelovou prodejnu na dolním konci a 1. ledna 2003 uzavřela také prodejnu u svého domu. Prodejna u Bartošů na čp. 2  nyní zásobovala celou vesnici.

V roce 2007 byl v provozu i nadále obchod čp. 2. V témže roce se v kronice obce také objevil zápis, že svou malou hospodu přeměnil Ladislav Bartoš, na čp. 2, na ubytovnu pro zaměstnance ze staré dálnice. Ze stejného důvodu pronajali své volné byty i některé rodiny z Mankovic.

V roce 2008 definitivně skončila historie prodejny v tomto domě, která se tu psala od roku 1912. Dále se již žádný záznam v kronikách obce o prodejně na čp. 2 neobjevuje. Poslední majitelé Bartošovi, přesný údaj o uzavření prodejny nedohledali. Že se tak stalo na jaře 2008 vypovídá také fakt, že v květnu 2008 otevřel nový obchod Potraviny Jan Fárek naproti obecnímu úřadu a dle jeho sdělení byla v době otevření jeho obchodu, prodejna na čp. 2 už uzavřená. Od roku 2008 mohli občané nakupovat základní sortiment v prodejně smíšeného zboží Večerka Michaela Pelcová na čp. 63 /od roku 2005/ a v Potraviny Jan Fárek na čp. 100 /od roku 2008 do roku 2018 /.

Zpracovala Pavlína Ďuricová, kronikářka obce, 2024

Zdroj:

Spuren von Mankendorf, Ulf Broßmann
Kroniky obce Mankovice
Ladislav Bartoš, Mankovice
Jan Fárek, Mankovice