Pohostinství čp. 1 do roku 1945 Hostinec "Liebscher Heinrich" do roku 1974 Pohostinství "U Černochů"

Foto: Dům čp. 1, vpravo hospoda, foto K. Gerlich, archiv Zdeněk Mateiciuc

Pohostinství čp. 1
do roku 1945 Hostinec "Liebscher Heinrich"
do roku 1974 Pohostinství "U Černochů"

V roce 1515 bylo fojtovi Jakubovi uděleno právo postavit si k usedlosti čp. 1 krčmu a pivovar. Fojt musel oderské vrchnosti odvádět poplatky za užívání pivovaru, jako Heinrich Liebscher, který fojství převzal v roce 1935. Před koncem války měl hostinec v pronájmu Alois Kunert z domu čp. 98.

Po roce 1945 se stal první provozovatel pohostinství Josef Vahalík, později Ladislav Žlebek, v roce 1950 zabralo hospodu JZD, později Lidové spotřební družstvo JEDNOTA Nový Jičín. Když do hospody nastoupili manželé Černochovi, byla zřízena i vývařovna, vyhlášena v celém okolí. Název hospody se ujalo právě podle tohoto páru, tedy "U Černochů". Provoz pohostinství byl ukončen v roce 1974, kdy bylo otevřeno nové pohostinství v centru obce.

Velmi významná historie obce Mankovice se pojí s usedlostí čp. 1., kde sídlil po staletí představený obce, fojt. V roce 1505 se objevuje první zmínka o majiteli, fojtovi Jakubovi, kterému bylo vrchností, v roce 1515, uděleno právo stát v čele fojství a zároveň mu udělila právo postavit si krčmu a pivovar.

V roce 1752 převzal fojství Hans Heinrich Sturm, protože se ale zadlužil, získal tento majetek v soudní dražbě, v roce 1763, Anton Sturm. V roce 1779 předal usedlost svému synovi Friedrichovi. Ten musel platit vrchnosti pozemkovou rentu a další poplatky a ve své krčmě směl čepovat pouze panské pivo a kořalku. Je tedy zřejmé, že hospoda patřila k fojství od nepaměti.

V roce 1845 byl dědičným fojtem Heinrich Liebscher st. Za užívání pivovaru musel oderskému panstvu platit poplatky. V roce 1890 převzal fojství jeho syn Heinrich Liebscher ml., který se oženil s Johannou Herzmansky. V roce 1910 se jim narodil syn Heinrich, který fojství v roce 1935 převzal. K fojství patřil hostinec, který měl naposledy v pronájmu Alois Kunert z domu čp. 98. Měl jisté zkušenosti, protože žil dlouhá léta ve Vídni a tam měl pronajatou kavárnu.

Když skončila válka, bylo na fojtství umístěno ruské velitelství a paní Maria Fronc, která tu předtím vařila pro služebnictvo, musela nyní vařit i pro Rusy.

V roce 1946 byla umístěna před hospodou čp. 1 tribuna, vyzdobená obrazy státních představitelů a okolo stála mládež ve valašských krojích. Po krátkém proslovu rozdal zástupce ministerstva zemědělství, přednosta národního pozemkového fondu novým osídlencům dekrety, kterými se stali vlastníky přidělené půdy a příslušných hospodářských budov. Stalo se tak 7. května 1946. Slavnostní oběd ale proběhl v hospodě na dolním konci čp. 54. Prvními provozovateli po válce se stal Josef Vahalík, později Ladislav Žlebek a po založení JZD, v roce 1950, zabrala hospodu JZD. V sále byla kulturní jizba, pořádaly se tu společenské akce a taneční zábavy, hospodu vedl Ivan Brynecký. Pak hospodu převzalo Lidové spotřební družstvo JEDNOTA Nový Jičín, jako vedoucí pracovala Zdenka Randýsková. Když do hospody nastoupili manželé Černochovi, byla zřízena i vývařovna. Dobrá kuchyň byla známá v celém okolí. Mnoho řidičů se tu zastavilo na oběd. Název hospody se ujalo právě podle tohoto páru. Po odchodu manželů Černochových do Mořkova, zde působil Minol z Oder, pak František Michel z Oder a podle pamětníků nějaký Opava, který po uzavření hospody čp. 1, v roce 1974, přešel s Františkem Michelem do nového pohostinství do centra obce.

Zpracovala Pavlína Ďuricová, kronikářka obce, 2024

Zdroj:

Kroniky obce Mankovice
Robert Šefraný
Pavel Orava, pamětník
Leopold Sigmund, pamětník