Pondělí, Středa:
8:00-11:30 12:00-17:00
Úterý, Čtvrtek:
8:00-11:30
Matouš Stach se narodil 14. února 1711 v Mankovicích, v domě naproti kostelu, dnes čp. 70. Matoušův otec, Christian Stach vyznával evangelickou víru, odmítal přijmout diktované kato-lické vyznání. Za svůj postoj byl pronásledován a vezněn. Své děti učil doma číst a psát.
Foto: Matous Stach, Mankovice, archiv Ulf Bro_mann
Matouš Stach se narodil 14. února 1711 v Mankovicích, v domě naproti kostelu, dnes čp. 70. Matoušův otec, Christian Stach vyznával evangelickou víru, odmítal přijmout diktované kato-lické vyznání. Za svůj postoj byl pronásledován a vezněn. Své děti učil doma číst a psát, do katolické školy je neposílal. Matouš se narodil do druhého manželství Christiana, mamince Marianně, rozené Münster. Když bylo Matoušovi 5 let a jeho sestře Rosině 3 roky, maminka zemřela. Otec se oženil znovu, zemřely mu ale i jeho další dvě manželky a děti, až v pátém manželství s Rosinou Halbgebauer zůstal Christian do své smrti. Spolu měli dceru Annu.
Moravané, pod neustále rostoucím tlakem změnit své křesťanské vyznání, prchali za svobo-dou, stejně jako před sto lety poslední biskup Jednoty bratrské J. A. Komenský. V německém Sasku, na pozemcích hraběte Zinzendorfa, založili v roce 1722 osadu Herrnhut, která se stala jejich útočištěm. V Herrnhutu obnovili Jednotu bratrskou. V roce 1728 odešel do Herrnhutu také Matouš Stach z Mankovic. Jeho otec odejít odmítal, ale pronásledování sílilo natolik, že v roce 1730 uprchnul společně s manželkou a dvěma dcerami, Rosinou a Annou za Matou-šem. V Herrnhutu zemřel v roce 1732, nemocen a sláb.
Sbor Moravských bratří, pod vedením hraběte Zinzendorfa, který poskytnul Moravanům své volné pozemky ke stavbě Herrnhutu, vysílal bratry na missie do celého světa. Jejich poslání bylo šířit víru a vzdělání mezi domorodými obyvateli. Matouš Stach se v roce 1733 vydal se svým bratrancem Christianem Stachem z Mankovic a Christianem Davidem ze Ženklavy na misii do Grónska. Zde založili osadu Nový Herrnhut, základy dnešního hlavního města Grón-ska Nuuk.
K našim Moravanům se na misii v Grónsku později přidali další dva bratři, Friedrich Böhnisch a Johann Beck, v roce 1736 připluly dánskou lodí také nevlastní Matoušova matka a jeho sestry Rosina a Anna. Společně se věnovali misijní práci, která však zpočátku velmi váz-la. Až po několika letech se s domorodci sblížili, postavili domy, školu, naučili se místní ja-zyk, šířili víru a v roce 1739 pokřtili prvního Gróňana Kajarnaka.
Dne 4. února 1741 byl Matouš oddán se svou osmnáctiletou sestřenicí Rosinou Stach, naroze-nou v Mankovicích v roce 1723, v roce 1750 se jim narodila dcera Anna Caritas. V roce 1758 Matouš založil novou misijní stanici v Grónsku, jménem Lichtenfels. Sborem byl o několik let později, v roce 1766, vyslán najít místo pro novou osadu, kam dorazil, ale z důvodu nemo-ci byl nucen se brzy vrátit. Osada byla založena asi rok po jeho odchodu, nese Matoušovy stopy a dostala jméno Lichtenau.
Matouš Stach kolem roku 1764 zpracoval grónskou gramatiku a slovník. V roce 1770 opustil misii v Grónsku a byl vyslán do Severní Ameriky, Bethabary, kam v roce 1773 odjel se svou manželkou, se kterou nebyl několik let v kontaktu. Matouš učil chlapce a Rosina dívky. Ma-touš Stach v roce 1785 nešťastně uklouzl na ledu a přivodil si úraz, který ho upoutal na lůžko.
Zemřel 21. prosince 1787. Jeho žena Rosina zůstala po jeho smrti v Severní Karolíně a zemře-la tam 22. března 1800 ve věku 77 let.
V roce 2023 byl v Mankovicích vybudován a slavnostně otevřen Park Moravských bratří na památku rodině Stachové a všem dalším Moravanům, pokračovatelům J. A. Komenského, kteří pevně stáli za svou vírou a svým životním postojem se jim podařilo po sto letech obnovit Jednotu bratskou. Založením parku v Mankovicích se podařilo zachovat tuto hlubokou a vý-znamnou životní etapu, kterou prožívali obyvatelé obce v 18 století. Vybudováním Parku Mo-ravských bratří nebude tato velmi pohnutá historie nikdy zapomenuta.
Matouš Stach zemřel ve Bethabařě, v Severní Karolíně, daleko od svého domova.
V centrální části Parku Moravských bratří v Mankovicích roste solitera, jilm z Bethabary.
"Matouš se po tři sta letech vrátil domů".
Zpracovala Pavlína Ďuricová, kronikářka obce, 2024