Via exulantis - Obnovená Jednota bratrská

Konec třicetileté války a rekatolizace

Konec třicetileté války v roce 1648 však neznamenal náboženskou svobodu, dále pevně vládli Habsburkové a dále sílil tlak na rekatolizaci. Kdo vyznával jinou víru, než katolickou, byl pronásledován a trestán vězením či zabavením majetku. Lidé už nemohli vystát takové bezpráví, mnozí opouštěli své domovy a hledali cestu za svobodou.

Obnovená Jednota bratrská

V roce 1722 prchají ze země náboženští exulanti z Moravy vedení  Christianem Davidem z Ženklavy. Jejich cesta byla dlouhá, nebezpečná a vysilující. Po několika dnech dorazili do německého Saska, na panství hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa, který jim  nabídl  část svého panství pro vybudování nového sídla. Ještě téhož roku postavil Christian David s bratry Neisserovými první dům v nově vznikající osadě jménem Herrnhut, česky Ochranov, „Pod ochranou Pána“. Nově vznikající křesťanské společenství navázalo na téměř 100 let přetrženou nit - trvání Jednoty bratrské. Začalo se jim říkat „Moravští bratři“ . Navázali na církev svých otců, kde byl posledním kazatelem Jan Ámos Komenský. Tu obnovili a proto ji nazýváme  Obnovená jednota bratrská.

Via exulantis

Cesta prchajících exulantů z Moravy do Herrnhutu – Via exulantis - byla dlouhá asi 350 km. Christian David tudy tajně převedl několik moravských rodin. Pěšky putovali i s malými dětmi, s ukrýváním jim cesta trvala dva týdny i déle. Zdatní muži dokázali cestu projít za 10 dnů. Osada Herrnhut se stala pro utlačované evangelíky jediným útočištěm, kde mohli opět najít svobodu a klid a bylo stále více těch, kteří zde našli i svůj nový domov. Z Moravy uprchlo postupně asi 550 obyvatel. Nejvíce pochází ze Suchdolu nad Odrou asi 250, z Kunína přibližně 100, ze Šenova u Nového Jičína 58, Žiliny 47, Životic 24, Mankovic 30, Ženklavy 17, Butovic 9, Štramberku 9 a oblasti Nízkého Jeseníku dalších 100.

Mikuláš Ludvík Zinzenforf

Mikuláš Ludvík Zinzendorf se narodil v Drážďanech v roce 1700 do šlechtické rodiny protestantského vyznání, ve kterém byl od malička vychováván. Byl to člověk toužící po vzdělání. Od svých deseti let studoval s jinými šlechtici pedagogiku v Halle, poté až do roku 1719 navštěvoval přednášky z oblasti práva, historie, fyziky, logiky a etiky. Svá studia ukončil v roce 1720 v Paříži. Jeho hlavním zájmem však zůstávala teologie, oddal se realizaci myšlenky náboženské reformy a do praxe se ji pokusil převést také díky moravským exulantům, kteří hledali nové útočiště. Byl přesvědčen, že křesťanství by prospělo odloučení církve a státu:

„Pravé křesťanství má být podporováno volným sdružením křesťanů bez spojení se státem“  Dovolil Moravanům vybudovat osadu na svých pozemcích, kterou nazvali Herrnhut (Ochranov). Jak se s osadníky postupně sbližoval, nadchl jej jejich zápal a začal se plně věnovat spolupráci na rozvoji komunity. Dokonce přenesl své sídlo do Herrnhutu. Nechal se inspirovat učením Jednoty bratrské, zejména spisy J. A. Komenského a začal organizovat misijní cesty Moravských bratrů do celého světa.

Christian David

Christian David se narodil v Ženklavě 17.2.1692. Když zemřel jeho otec Jan, Davidova matka Rosina se provdala za Georga Grassmanna, který patřil k potomkům Moravských bratří. Ze strachu z prozrazení vychovávali Georg a Rosina své děti v zákonem povolené katolické víře. Proto se také Christian David stal nejprve horlivým katolíkem, až později, když se mu do rukou dostala Bible, se jeho katolická výchova zhroutila a stal se evangelíkem. Měl neobyčejný dar jasně vyložit evangelium. Christian David vyjednal s hrabětem Zinzendorfem možnost, založit v Horní Lužici osadu pro exulanty z Moravy a začal tam převádět první rodiny. Byl povoláním tesař, svou řemeslnou dovedností si získal obrovský respekt a uznání, kreslil plány a organizoval stavby. Je považován za zakladatele nové osady jménem „Herrnhut“.

Herrnhut

Osada Herrnhut, česky Ochranov, volně přeloženo „Pod ochranou Pána“ byla založena v roce 1722 moravskými uprchlíky pod vedením Christiana Davida ze Ženklavy. Cesta za svobodou je dovedla až do německého Saska, kde se jich ujal hrabě Zinzendorf, který jim věnoval dosud neobydlenou část svého panství. Dne 17. 6. 1722 zaseknul Christian David svou tesařskou sekeru do prvního stromu a společně s bratry Neisserovými postavil první dům v nově vznikající osadě jménem Herrnhut. Ten se stal pro utlačované evangelíky útočištěm před útlakem a pronásledováním. Přicházeli nejen uprchlíci z Moravy, ale i z jiných zemí, hlavně z německých zemí. Během pěti let zde žilo asi 200 osadníků. Hrabě Zinzendorf vydal v roce 1727 pro Ochranov závazný řád, aby pomohl upravit různorodé poměry v rozvíjející se komunitě. Herrnhut se stal centrem Moravské církve a výchozím bodem pro misijní cesty do celého světa.

Exulanti z Mankovic

1. Frank Anna  * 1686  † 17. 3. 1734 v Herrnhutu

2. Frank Jakob  * není známo † 19. 3. 1736 v Savanně Georgia

3. Frank Martin  * není známo † 6. 10. 1735 na Sv. Tomáši

4. Frank Johann  * 1727

5. Halbgebauer Rosina  * 1691 † 16. 6. 1775 v Lichtenfels, Grónsko

6. Krag Maria * není známo † 1736 u Portlandu na moři /provd. Frank/

7. Krag Elisabeth  * 1693  † 30. 12. 1743 v Herrnhutu

8. Krag(ova) ?  * není známo † datum úmrtí není známo /neví se ani, zda šlo o ženu či muže/

9. Stach Anna  * není známo † 28. 8. 1741 v Marienborn

10. Stach Anna  * 13. 9. 1723 † 18. 2. 1808 v Herrnhutu /nevlastní sestra Matouše Stacha a Rosiny Stach/

11. Stach Christian sen. * 1678 † 13. 8. 1732 v Herrnhutu /otec Matouše Stacha/

12. Stach Christian  * 4. 12. 1711 † 10. 2. 1739 v Kralovci na cestě do Livonska /bratranec Matouše/

13. Stach Elisabeth  * 1718 † 24. 4. 1734 v Herrnhutu  

14. Stach Elisabeth  * není známo † není známo /provd. Keller/

15. Stach Elisabeth  * 24. 8. 1719 † 27. 9. 1807 v Nízkém /provd. Pohle/

16. Stach Johann  * 1722 † 30. 5. 1733 v Herrnhutu

17. Stach Georg  *  není známo † 1740 v Berthelsdorfu /strýc Matouše Stacha/

18. Stach Christian  *  ?   † ?  syn Georga Stacha, 28. 7. 1731 se vrátil na Moravu

19. Stach    ?        * 1728  † 26. 3. 1732 syn Georga Stacha

20. Stach Gregorius  * 1726  † 6. 5. 1734 syn Georga Stacha

21. Stach Georg  * není známo † není známo

22. Stach Martha  * 1701 † 1787 v Bethabara, Severní Karolína

23. Stach Matthäus /Matouš/ * 14. 2. 1711 † 21. 12. 1787 v Bethabara, Severní Karolína

24. Stach Rosina  * 1. 1. 1723 † 22. 3. 1800 ve Friedbergu, Wachau, Severní Amerika /manželka Matouše/

25. Stach Rosina  * 24. 9. 1713 † 7. 7. 1797 v Herrnhutu /vlastní sestra Matouše Stacha, provd. Beck/

26. Stach Thomas  * 10. 12. 1724 †11. 6. 1793 v Nízkém

27. Sturm Katharina  * 1690 † 27. 6. 1759 v Herrnhutu /provd. Stach/

28. Tannenberger Michael  * 1687 † 27. 11. 1774 v Gnadenfrei

29. Weber Rosina  * 1708 † 3. 4. 1763 v Gnadenfrei /provd. Tanneberger/

30. Weber Wenzel  * 13. 9. 1695 † 5. 1. 1767 v Herrnhut

Snaha sestavit úplný a přesný seznam moravských exulantů doposud trvá. Je však velmi obtížné dohledat a zařadit jednotlivá jména, neboť datum narození v té době nebylo důležité, k ničemu se dál nepotřebovalo a tedy ani nebyl proveden žádný záznam. Velká část exulantů dostala přidělena data narození až když přišla do Herrnhutu. V seznamu exulantů se uvádějí malé děti, které uprchly se svými rodiči mnohdy v jejich náručí. Dítě, které se narodilo až v Herrnhutu, se za exulanta nepovažuje.

Beránek boží

Beránek s korouhví je znak a symbol Jednoty bratrské. Jde o velmi starý a rozšířený symbol pro Ježíše Krista – ukřižovaný a vzkříšený Kristus.  

„ Zvítězil Beránek náš, následujme jej.“

(je heslo Jednoty bratrské)

Když se Mankovjané Matouš a Christian Stachovi s krajanem ze Ženklavy Christianem Davidem snažili na misi v Grónsku o přízeň Eskymáků, pověděli jim o beránkovi v přesvědčení, že příběh o něm, je sblíží. Opak však byl pravdou. Eskymáci neznaje podobu beránka, nesouhlasili a žádali, aby byl tento nahrazen tuleněm. A tak postupně vznikl tuleň boží, čemuž už místní obyvatelstvo trochu rozumělo. 

Herrnhutská hvězda

Herrnhutská hvězda v období adventu zdobí mnoho kostelů, domů a místností po celém světě, hlavně v Německu a Severní Americe, kde snad není jediného domu, kde by alespoň malá hvězda nezdobila vrchol vánočního stromečku. Tato hvězda má svůj původ mezi Moravany v Herrnhutu. První hvězda z papíru a lepenky zazářila počátkem 19. století v internátních pokojích Herrnhutské Jednoty bratrské, vyrobili ji žáci chlapecké moravské školy v roce 1821 v hodině geometrie. Měla je procvičit v jejich představivosti o prostoru, ale později z ní vznikla vánoční ozdoba. Tehdy měla 110 cípů. Od té doby vyráběly děti hvězdy vždy o první adventní neděli a tento zvyk přenesly i do svých rodin. Dnes má hvězda 25 cípů a vyrábí se v nejrůznějších barvách. Nesmí chybět v době adventu v žádném kostele, domu nebo místnosti po celém světě. V Německu se nazývá Herrnhutská hvězda podle místa výroby Herrnhut, kde našli uprchlíci z Moravy útočiště. V anglicky mluvících zemích je známa pod názvem Moravská hvězda. 

Moravští bratři dnes

Po roce 1999 vzniklo v Suchdole nad Odrou, odkud uprchlo nejvíce exulantů do Herrnhutu, občanské sdružení MORAVIAN historicko-vlastivědná společnost, která začala intenzivně sdružovat témata a nadšence Moravanů. Podařilo se vytvořit areál s Muzeem a Parkem Moravských bratří, kde si mohou suchdolští občané připomenout generaci, která tu žila před nimi a kde si mohou svou historickou minulost připomínat také zahraniční hosté. Od roku 2003 vyvinulo muzeum v Suchdole n. O. úzkou spolupráci s polskou stranou, kudy cesta uprchlíků vedla, a v roce 2018 bylo zahájeno intenzivní budování Via exulantis (cesta exulantů) ze Suchdolu nad Odrou do Herrnhutu. Od tohoto roku již po ní bylo podniknuto několik organizovaných výprav. V Parku Moravských bratří v Mankovicích jsou vysazeny tři památné stromy, dovezené z míst, kde působili Moravští bratři z naší obce: lípa z Herrnhutu, jilm z Bethabary v Severní Karolíně a buk z Livonska v Pobaltí.

Zpracovala Pavlína Ďuricová, kronikářka